Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Extrémní děti v ústavu? Ať rodiče raději zpytují své svědomí

8. 04. 2014 22:50:00
Reakce na psychopatologa Drbohlava a jeho 300 svěřenců. V pondělí 7. 4. jsem se, po víkendu bez tvrdé ofenzívy kinetické teorie látek a problematiky fotosyntézy, rozhodl koupit po delší době MF Dnes. To proto, abych si vytvořil obranné protilátky na všudypřítomnost bulvárních tlachů, obklopujících všemožná rádia i televize. Nedivil bych se, kdyby náhodou způsobovaly deformaci šedé kůry mozkové či přispívaly ke vzniku demence.
Příklad zdravého ruského jedincePříklad zdravého ruského jedinceVladimir Valiente – Flickr.com

Částokrát se přistihuji, jak sám k bulvárním tlachům přispívám psaním nedůležitých informací, ale toho se asi nikdy nezbavím. Kus bulvárního žvástala je evidentně v každém v nás. Čistě vědecky psané, ničím neozvláštněné informace, nás prostě nebaví. To si musíme přiznat. Nejsme roboti. Něco jiného však je, když někdo vede nábožensky založený život – jeho církev se jmenuje VIP zprávy a jeho všemocný Bůh Iveta Bartošová. Nyní však k tématu.

Zalistoval jsem stránkami, informujíc se o omílané kauze OKD a brněnském Chucku Norrisovi Jardovi Přikrylovi – když je nemocný, chodí na hokej, když porušuje zákon a promíjí pokuty, nechává se jmenovat Velitelem roku. Nakonec jsem narazil na zajímavý článek jménem "Extrémní děti mají instinkty predátorů."


Jistý psycholog a psychopatolog Andrej Drbohlav píše o svých 300 svěřencích v ústavech, které má na starosti. Dle mého názoru se však v jeho odpovědích nachází množství nesrovnalostí, ve které prostě nehodlám věřit, ač si pana psychologa za jeho náročné povolání velmi vážím. Rozhovor s ním se nachází zde.

Nepřipadá mi úplně realistické, ač tak v celém rozhovoru vystupuje, že má excelentní přehled o všech 300 svěřencích. Promiňte mi, ale myslím si, že není možné mít o tolika lidech (někdy se bohužel ani o lidech mluvit nedá) konkrétní povědomí. Samozřejmě, část lidí s psychopatologickými problémy je odhalitelná jednodušeji, ale u větší části jedinců jsou skutečné vlastnosti a myšlenky skryty kdesi velice hluboko uvnitř, a i pro zkušeného lékaře je velký problém se jich dotknout, natož se k nim dostat.

A to ještě berme v úvahu, že psycholog má tyto lidi skutečně léčit, ne jen o tom tlachat. Andrej Drbohlav z tohoto hlediska působí, že je sice odborníkem, který vydává mnoho úspěšných knih, ale je pouhým diagnostikem. Můj názor je takový, že pouhopouhá diagnostika je ne zrovna dvakrát potřebným článkem celého psychologického odvětví.

Zadruhé mi připadá zvláštní tvrzení, že se chovanci ústavů (v článku je uvedeno spojení s tyčovým šermem v Králíkách) mstí spíše na přísnější, autoritativnější osobě. Ač nejsem psycholog, v životě jsem zažil mnoho situací, které potvrzují přesný opak. Zvláště ve školním prostředí. Pamatuji si na učitele ze základní školy, který nosil typický plášť a měl zajímavé osobité výrazivo. Skoro je mi líto, že se nemohu rozpovídat, protože nevím, zda-by souhlasil, spíše pochybuji. Byl žáky velice respektován a nikdo si k nikomu nikdy nic nedovolil. Naopak jsem se setkal s pedagogy, kteří byli žáky velice ustavičně šikanováni, stejně jako někteří žáci od svých laskavých spolužáků. V životě jsem nezažil, že by se Felix Jouda mstil Maxovi Vénovi za svou špatnou známkou či příkoří doma, přičemž Max Véna je nejsilnější hoch ve třídě. Jeden z mých nejlepších přátel se stal obětí šikany – pochybuji, že by tomu tak bylo, kdyby prvnímu útočníkovi zpřeházel pořadí zubů či žeber.

Zkrátka a dobře, útočníci vykonávají své msty a zloby na osobách fyzicky či psychicky slabších. Tento fakt jsem si nevymyslel, ten je obecně známý.

A do třetice myšlenka, která se netýká přímo rozhovoru, ale napojuje na něj. Nemohu tvrdit přesně, v jakém zdroji jsem to četl nebo slyšel, ale informace byla taková, že procento psychopatologicky porušených lidí, kteří by se takoví již narodili, není tak významné vzhledem k procentu lidí, kteří se psychopaty stali až během života. Může se na tom podepsat prostředí, finanční situace, rodič... ano, rodič. To je ten hlavní faktor. Psychopaté, kteří často museli snášet útrapy v dětství, a poté jsou v dospělosti zatracovány společností, jsou za své činy spravedlivě perzekuováni, ale jejich rodiče, kteří jsou toho často příčinou, nikdy. Soud nemůže potrestat rodiče, když se dozví, co daný jedinec prožíval v dětství. A pak, aby tomu všemu zákonní zástupci nasadili korunku – svého výplodu se zřeknou a distancují se tak od své vynikající práce.

Naprosto bych souhlasil, aby svůj trestní podíl viny nesli i rodiče či zákonní zástupci, případně, aby si svůj výtvor doma nechali a měli ho na krku do konce svých dnů.

Přeji příjemný a radostný den všem.

(poprvé smazáno kvůli chybě s diskusí)


Můžete zkusit také tento článek:

O novinkách, manipulátorovi Andrejovi a Bohušovi z rodu Kapetovců

Autor: Tadeáš Řáha | úterý 8.4.2014 22:50 | karma článku: 12.63 | přečteno: 2715x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Petr Bajnar

Malá předvolební úvaha

Komu dát hlas v blížících se volbách? Tuto otázku si jistě klade v těchto hodinách a dnech řada občanů ČR.

18.10.2017 v 18:07 | Karma článku: 6.61 | Přečteno: 275 | Diskuse

Tomáš Gayer

Pravá, levá - která je ta pravá?

Téma tohoto dnešního blogu: Pravá nebo levá? Politické strany v tom mají "naprosté" jasno. Ale jak je to v životě ve skutečnosti?

18.10.2017 v 15:44 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 264 | Diskuse

Václav Vít

Kacířské zamyšlení.

Existují věci, které obtížně snášejí legraci. Možná by stálo za to, je v tomto směru drobet otužit a sejmout z nich tíživá tabu.

18.10.2017 v 15:20 | Karma článku: 5.44 | Přečteno: 288 | Diskuse

Ota Luňák

Tajný náčelník

Průvodce psychedelickou terapií. Aby psyechedelika nesloužila k pouhému „zbystřování důvtipu“, je nutné mít hluboký vnitřní zájem a motivaci k transformaci sama sebe.

18.10.2017 v 13:53 | Karma článku: 4.19 | Přečteno: 195 |

Zuzana Hubenakova

Blues o tlustých pažích

Nač chodit kolem horké kaše, je potřeba se postavit čelem k jistému opomíjenému tématu. Tímto společensky přehlíženým předmětem diskuzí jsou... tramtadadáááá: tlusté ruce.

18.10.2017 v 13:34 | Karma článku: 28.46 | Přečteno: 1496 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1366

Jsem student Univerzity Karlovy, kritický pozorovatel politického vývoje u nás i ve světě, centrista, který chápe skutečnou demokracii jako co nejširší uplatnění hesla: „Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." Rád se zajímám o sport, společenské vědy, marketing, podnikání a neprávem vedlejší hudební proudy (blues, swing, boogie woogie a rock 'n' rol).



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.